Jdi na obsah Jdi na menu
 

Prácheň, hrad

Hrad patřil k nejstarším opevněným místům v Čechách, neboť po téměř celé přemyslovské období byl sídlem krajského správce – župana (zástupce knížete, krále v kraji). Archeologický výzkum potvrdil, že na tomto místě stávalo již v 10. století hradiště. Následně pak na jeho místě vznikl hrad jako součást hradské knížecí/královské  správy. Správci hradu Prácheň a tedy i Prácheňského kraje vykonávali i funkci poprávců, kteří vykonávali ve své oblasti právo v zastoupení krále či knížete.
Lokalita se nachází na ostrožně nad pravým břehem Otavy v nadmořské výšce okolo 505 metrů. Raně středověké hradiště bylo dvoudílné s celkovou rozlohou asi 2,8 hektaru. Výše položenou akropoli na severním konci ostrohu zničila stavba hradu. Z předhradí se dochoval pozůstatek hradby v podobě valu širokého až patnáct metrů a vysokého okolo šesti metrů. Archeologický výzkum prokázal, že původní hradbu tvořila čelní zeď z nasucho kladených kamenů široká 1,5 metru, na kterou se napojovala dřevohlinitá konstrukce široká 5,5 metru.
V době vlády knížete Bedřicha je na Práchni jako jeden z prvních kastelánu uváděn roku 1184 významný český šlechtic a zakladatel moci rodu Vítkovců v jižních Čechách Vítek I. z Prčice. Koncem 13. století však již hrad ztrácí svou úlohu. Do správy ho dostávají Bavorové ze Strakonic, kteří však již sídlí na jiných svých hradech. V roce 1315 Bavor III. ze Strakonic začal na jeho místě se souhlasem krále Jana Lucemburského stavbu nového hradu. jeho vlastnictví se pak drželo v rodě Bavorů až do roku 1404, kdy Prácheň získal Zdeněk z Rožmitálu. Počátkem 16. stol. dal hrad opravit nový majitel Půta Švihovský z Rýzmburka a roku 1505 jím zajistil věno své manželky Bohunky Meziříčské z Lomnice. Pak už hrad ovšem jen chátral.
Podoba hradu není známa. Přístup do hradu byl na nejmírnější východní straně. Předhradí oddělovala od vnitřního hradu příčná zeď uprostřed s válcovou věží, jejíž torzo dosud stojí uprostřed areálu. Prácheň je typem obvodového hradu, kdy hospodářské a obytné budovy jsou navázány (či jsou přímo jejich součástí) na hradby.
 
Zestručněno dle Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl V., Jižní Čechy, kolektiv autorů, Nakl. Svoboda, Praha, 1986 a Čas hradů v Čechách, díl 2, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L. P. 1998, Praha;
 
                    Vítek z Prčice                        Bavorové

vitek-z-krumlova.jpg      bavorove-ze-strakonic-web.jpg

foto (c) t.kordač, 2017