cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Kdy byl hrad Rabí založen, není prameny uváděno. Dovozuje se, že jeho zakladateli byl rod pánů z Velhartic, kteří již za posledních přemyslovců drželi blízký hrad Budětice. Prvně je hrad zmiňován roku 1380, kdy se podle něho píše Půta Švihovský z Rýzmberka a na Rabí. Odhaduje se ovšem, že nejstarší část hrady tehdy již stála alespoň 50 let. Na konci 14. století či počátkem 15. století bylo Rabí nově opevněno.

Na počátku 15. století získal hrad dědictvím Břeněk Švihovský, který byl členem Jednoty panské v odboji proti králi Václavu IV. Těžiště tohoto boje bylo právě v jižních a jihozápadních Čechách. V těchto bojích byl právě Břeňkovi Švihovskému roku 1402 zcela rozbořen jeho hrad Skála u Přeštic (v Čechách jeden ze dvou dvojhradů/vícehradů – ganerbenburg).

V období husitské revoluce hrad patřil již Břeňkovu synovi Janovi Švihovskému na Rabí. Hrad byl v té době významným útočištěm všech katolíku bez rozdílu a proto byl i úkrytem cenností z blízkého i dalekého okolí. Husité hrad dobývali dvakrát. Prvně na jaře 1420 – tehdy se hradní posádka vzdala bez boje – cennosti husité pobrali a upálili sedm katolických kněží. Hned jeden a čtvrt roku na to – v létě 1421 husiti hrad dobývali znovu. Tentokrát se posádka bránila, ovšem neúspěšně. Avšak husitský hejtman a bývalý lapka a snad i mordýř Žižka, zeman z Trocnova zde přišel o druhé oko.

I po další období patřilo Rabí Švihovským z Rýzmburka. Po Vilémovi (syna výše jmenovaného Jana), který zemřel 1479 se hrad dostal jeho synovci Půtovi Švihovskému (vzdělaný právník a po celý život nejvyšší sudí zemský). Půta také hrad rozšířil a užíval ho jako své hlavní sídlo. Hrad se pak až za synů pana Půty – Břetislava a Viléma dostal z majetku Švihovských (asi téměř po 200 letech), neboť se již finančně zcela vyčerpali. Roku 1549 ho prodali Jindřichovi Kurcpachovi z Trachenberka. Roku 1557 hrad již držel Diviš Malovec z Libějovic. Po něm chvíli Vilém z Rožmberka a pak asi 100 let drželi hrad Chánovští z Dlauhé Vsi (do roku 1708), kteří ho prodali hraběti Janu Filipovi z Lamberka, pasovskému biskupovi.

Dle knihy Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl V., Jižní Čechy, str. 160 a násl.; kolektiv autorů, Nakl. Svoboda, Praha, 1986.

 Švihovští z Rýzmburka

foto (c) t.kordač, 2018