Jdi na obsah Jdi na menu
 

Drábské světničky

Na Hradech – náhorní plošině vzniklé z čediče, který pronikl v druhohorách naplaveninami písků – je více středověkých objektů.

Hrada (404 m n. m.), též Hrady, je vrch v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje, v CHKO Český ráj. Leží asi 1 km severovýchodně od vsi Dneboh v jeho katastrálním území.

Je to výrazná izolovaná plošina (550 x 250 m). Je to součást PR Příhrazské skály. Z okrajů plošiny jsou daleké výhledy na sever až jihozápad.

Území je též významnou archeologickou lokalitou, jelikož bylo osídleno již od pravěku. Pískovcové masivy v okolí vrchu Mužský tvořily přirozené opevnění jednoho z nejlépe bránitelných hradišť v celých Čechách, zvaného od nepaměti Hrada.

Na jihozápadě vybíhá rokle, která odděluje Hradu od menší ostrožny Klamorna, opevněné patrně ve stejných dobách. Obě polohy spolu patrně tvořily většinu doby jeden celek. Jihovýchodní a východní strana je ohraničena další roklí. Z této strany byla náhorní plošina přístupnější, proto zde muselo stát opevnění. To se dochovalo nad srázem do rokle v podobě několikrát přerušeného, až 2 m vysokého a 2–5 m širokého valu. Celková dochovaná délka valu, postaveného ve svahu nad skalním srázem do rokle činí asi 250 m. Hlinito-kamenité těleso valu mělo na vrcholu dřevěný ochoz a z vnější strany ho patrně držela palisáda.

Osídlení je zachyceno již v mladší a pozdní době kamenné. Významné sídliště zde stálo v mladší a pozdní době bronzové. V pozdní době bronzové došlo k vybudování opevnění. Opevnění, které smazalo většinu stop po starších fortifikacích, zde bylo postaveno v raném středověku, snad již na počátku 9. století. Nečetné osídlení pokračuje i na počátku 10. století a poté se vytrácí. Na lépe opevněné Klamorně osídlení v 10. století pokračuje.

Ve vrcholném středověku byl v severozápadním cípu, na skalních blocích postaven hrad dnes nazývaný Drábské světničky.

Automobilem se dá nejblíže dopravit na parkoviště Dneboh – Kavčiny k západnímu úpatí.

Drábské světničky jsou asi tím nejznámějším objektem na tomto krásném místě – Hrada. Místo je v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. (86–141 m nad tokem řeky Jizery. Spolu se sousedním skalním hradem Klamorna a hradištěm Hrada jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka ČR.

Nacházejí se na jihozápadním výběžku pískovcových skal. Jedna se o čtyři větší a tři menší pískovcové bloky. Zde zůstaly dosud pozůstatky světniček zcela nebo z části vytesaných do skal. Jedná se o soustavu světniček, které jsou vyhloubeny v sedmi oddělených pískovcových blocích. Lze také nalézt stopy dřevěných přístaveb. Vstup do hradu byl nejspíše přes padací most na nejvýchodnějším skalním bloku, kde byl hrad spojen s areálem náhorní plošiny Hrada/Hrady.

Kromě třiceti světniček se zde nacházely tři roubené stavby, z nichž jedna byla velká čtyřhranná věž. Po dřevěných částech hradu se dochovaly draže a kapsy po kotvicích trámech.

Z místností na Drábských světničkách je velmi zajímavá Svatyně, která především díky jamce v oltáři (pravděpodobně sloužila k uložení ostatků) vykazuje znaky katolické, nelze tedy jednoznačně říci, že by mělo jít o husity založené útočiště. Symbol kalichu vytesaného v bloku oltáře je datován až na počátek 20. století.

Založení tohoto hradu či středověkého objektu nelze přesně datovat. Jeho užívání pak prameny konstatují mezi 12. a 15. stoletím (nálezy keramiky z tohoto období). Vznik pevnostního hradového objektu lze však nejspíše konstatovat na počátek 15. století, kdy zde hledali pravděpodobně útočiště vyznavači víry „podjednou“ neboť okolní kraj opanovali na relativně krátkou dobu husité. I majitelé blízkého Valečova – bratři Bernard a Bartoš Valečovští byli horlivými stoupenci víry podobojí a přáteli Jana Žižky z Trocnova.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984;

foto (c) t.kordač, 2016