cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Zaniklý hrad se nachází v těsné blízkosti Křince (severním směrem) v okrese Nymburk. Stál na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 215 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Stavebníkem hradu byl před rokem 1470 Jan Křinecký z Ronova (Ronovec erbu zkřížených černých ostrví na zlatém štítu; klenotem byly pravděpodobně tytéž ostrve na zlatých orlích křídlech – nabízí se ovšem otázka, zda nebyli Křinečtí větví Lichtemburků či pánů z Lipé, pak by klenotem mohla být rovněž paví kytka s kaprem – zlatým či červeným), jehož potomkům patřil až do roku 1575, kdy ho koupil Jindřich z Valdštejna. Poté byl opuštěn, protože Valdštejnové sídlili na dobrovickém zámku a hrad Kuncberk se roku 1638 uvádí jako pobořený. Hrad stál na nízkém, v rovinaté krajině dominantním, návrší. Měl šestiboký půdorys a jeho vnitřní zástavbu neznáme, protože podlehla zámeckým úpravám v 17. století. Dochované klenuté prostory pocházejí ze stavby zámku, ale není vyloučeno, že některé z nich by mohly být dochovanými zbytky hradu. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je široký okružní příkop a mohutný val před ním, který umožňoval použití velkého množství těžkých děl.
V roce 1650 panství koupili Morzinové, kteří na jeho místě nechali v letech 1659–1680 postavit malý raně barokní zámek. Zchátralý byl roku 1818 opraven dalšími majiteli panství Bethmanny, ale v průběhu 19. století znovu zpustl a v roce 1891 byl zbořen.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 1, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;

Křinečtí z Ronova

foto (c) t.kordač, 2015