Jdi na obsah Jdi na menu
 

Kyšperk / Supí hora

Hrad stojí severovýchodně od města Krupka (přístup asi 1 km z ulice 5. května v Krupce, cestou od učiliště). Byl postaven na ostrohu severojižně orientovaném a jeho úkolem bylo pravděpodobně střežit cestu přes vrcholy Krušných hor v této oblasti. Od cesty byl hrad oddělen příkopem do skály vytesaným. Přes příkop vedl most ještě na druhou stranu cesty, kde stála osamoceně okrouhlá věž.

 

Přesné datum stavby prameny neuvádějí. První zmínka je ovšem k roku 1319, kdy se zde před Otou z Bergova (pravděpodobně zastupujícím krále Jana) řešil spor Heřmana ze Šumburka a Boreše z Riesenburka. Není jasné, zda hrad nechal stavět sám král Jan Lucemburský, nebo jmenovaný Ota z Bergova. Ten vstoupil do služeb Jana Lucemburského jako míšeňský šlechtic krátce před tímto datem. Jan Lucemburský mu pravděpodobně udělil hrad s panstvím v léno (snad i jako svému zástupci v tomto kraji).

Roku 1327 obdržel ale Ota z Bergova od krále větší panství – bílinské a roku 1334 prodal Kyšperk i s okolními vesnicemi pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic. Kyšperk pak náležel pražským biskupům (od 1344 arcibiskupům) až do počátku 15. stol. Hrad posloužil arcibiskupovi Janovi z Jenštejna jako útočiště před hněvem krále, když sem 1393 přesídlil z Prahy. Posledním držitelem z arcibiskupů byl arcibiskup Konrád z Vechty, který 1421 předal arcibiskupské insignie konzistoři podobojí. Ještě před tím roku 1418 zastavil hrad Kyšperk zdejšímu purkrabímu Rydkéřovi z Polenska.
Roku 1428 Kyšperk dobývali husité, ale dobýt ho se zdařilo až Jakoubkovi z Vřesovic 1433 a získal tak panství i pro své dědice. Okolo roku 1522 se hrad s panstvím dostal do rukou rytířů Glaců ze Starého Dvora. V jejich držení však hrad nešťastnou náhodou 1526 vyhořel a Jan Glac ze Starého Dvora si pak postavil tvrz v Soběchlebech.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 1, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;
 
foto (c) t.kordač, 2017