Jdi na obsah Jdi na menu
 

Ralsko

Hrad stojí nedaleko Mimoně v bývalém vojenském prostoru na čedičové (tefritové?) hoře Ralsko. Vrchol hory je asi 700 m.n.m. Hrad založila jedna z větví rozrodu Markvarticů – páni z Vartemberka podle tradice (oporou jsou pro to prý některé románské prvky architektury hradu) asi již koncem 12. století. Tato pověst však nemá oporu v listinných pramenech.
Pravděpodobnější je počátek hradu klásti do 13. nebo snad dokonce do poloviny 14. století, kdy hrad držel prameny doložený Jan z Vartemberka, řečený z Ralska. I půdorysná sevřenost objektů v hradbách a jejich spojení s obvodovou hradbou hradu napovídá zvyklostem hradních staveb až ve 14. století.
Přístupová cesta byla vytesána do skály pod jižními hradbami a budovami, procházela dvěma skalními branami a vedla na parkánovou plošinu na severovýchodním okraji návrší.
 
Významným držitelem hradu byl Jan z Vartemberka, řečený Chudoba, který v době husitské revolty umě lavíroval tu mezi příklonem k husitům a jejich zájmům a tu v protivném táboře katolíků a přívrženců krále Zikmunda Lucemburského. Jan Chudoba z Vartemberka a na Ralsku byl zajat lužickým Šestiměstím a smýkán za koněm a za hradbami Žitavy roku 1433 rozčtvrcen.
Po bitvě u Lipan roku 1434 se majiteli Ralska stali Jan Čapek ze Sán, po něm Kuneš Rozkoš z Dubé a pak Vilém z Illburka. Až znovu roku 1457 drží Ralsko znovu Vartemberk – další Jan (+1464).
V dalším období již hrad ztratil svůj význam, ať jako sídlo majitele panství, tak jako strážní opěrný bod cesty do Lužice. Počátkem 16. stol získali hrad a panství Biberštejnové. Na počátku 17. stol. (1608) je již hrad uváděn jako pustý.
 

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 3, spoluautoři Dr. Fr. Vrbenská, Dr. Lud. Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1996, Praha;
 
         Vartemberkové                  Rozkoš z Dubé
vartemberkove-web.jpg    d_z-dube_benesovici-web.jpg
foto (c) t.kordač, 2017