Jdi na obsah Jdi na menu
 

Robečský hrádek

Terénní pozůstatky spolu s turistickým označením se nacházejí asi 1 km severovýchodním směrem od východního okraje obce Kvítkov. Ta je v pramenech prvně uváděna roku 1295, kdy ji drží příslušník vladyckého rodu Vlků z Kvítkova – Jan Vlk z Kvítkova. Tato rodina byla pravděpodobně zakladatelem hrádku/tvrze Kvítkova. Po Janu Vlkovi z Kvítkova následuje pravděpodobně syn či vnuk Petr Vlk z Kvítkova (má na pečeti vlka vyskakujícího z lesa).
Vesnice jako zboží byla rozdělena na dva díly. V tom prvním stála výše uvedená tvrz. Ve druhém díle se o tvrzi nehovoří a lze se domnívat, že k němu příslušel jako sídlo majitele Robečský hrádek. Tuto domněnku podporuje prameny uváděná změna držitele tohoto dílu Kvítkova, kdy Ješka Kopce (držel díl od roku 1345) vystřídal roku 1391 Jaroslav z Robče.
Některými prameny uváděné domněnky, že se jednalo o strážní hrad Ronovců či snad jedné z jeho větví Berků z Dubé, se mi osobně nejeví, jako pravděpodobné. Spíše se jednalo o sídlo nižšího šlechtice, který by mohl patřit do klientelského systému Ronovců v tomto kraji.
Robeč (něm. Robitz) byla samostatnou vesničkou jižně nedaleko České Lípy v Libereckém kraji, a dnes je její součástí. Na jejím konci začíná národní přírodní památka Peklo. První zmínky o zdejším osídlení pochází z roku 1391, kdy se místo nazývalo Rowecz. V roce 1547 zde byl registrován statek, patřící k novozámeckému panství. Obyvatelé byli zaměstnáni v zemědělství, našly se zde stopy po skelné huti i malé textilní výrobě. Osada stojí při Robečském potoku, který přitéká z jihu od Novozámeckého rybníka a před obcí se ocitá mezi pískovcovými skalami v údolí, zvaném Peklo. Tato část je národní přírodní památkou od roku 1967.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984,
 
foto (c) t.kordač, 2018