Jdi na obsah Jdi na menu
 

Dubá (také Stará Dubá)

Zřícenina kdysi významného a rozlehlého hradu rodu Benešoviců (erb: zavinutá střela, či tzv. odřivous) stojí na skalnatém zalesněném ostrohu nad železniční tratí Posázavím. Přístup k hradu je příjemnou procházkou z obce Hvězdonice cestičkou po žluté značce podél řeky Sázavy (parkovat lze přímo pod dálnicí na Brno, za posledními domky Hvězdonic).

Hrad byl založen nejspíše koncem 13. století (možná již brzy v jeho druhé polovině) některým z rozrodu Benešoviců. Dle hradu se pak píše jedna z větví rodu - z Dubé. Předkem této větve byl Matouš Benešovic, který je uváděn v letech 1218 – 1227. První, který se dle Dubé píše, je Ondřej z Dubé (r. 1283; znalec českého práva a autor knihy Práva zemská česká). K roku 1350 je datována dostavba kaple sv. Klimenta na hradě Dubá.
Dědicem na hradě Dubá je r. 1367 jeden z jeho tří synů Vaněk; další Vaněk (či Václav; syn předchozího Vaňka) byl přívržencem krále Václava IV. Lucemburského proti panské jednotě. Tento Vaněk je připomínán r. 1399 a později se stal i lapkou. Naposledy je uváděn roku 1416.
V polovině 15. století je hrad i s podhradím nazývaným Odranec v majetku Kuneše Rozkoše z Dubé (držel i hrad Kostelec nad Sázavou; dnes Zbořený Kostelec). Po něm hrad přešel v držení Hrabišice Bohuše Kostky z Postupic. Počátkem 16. stol. je hrad již uváděn jako pustý.
Z téhož rozrodu pocházeli i Milota z Dědic a biskup Tobiáš z Bechyně.
 
Z hradu se dochovaly jen skutečné zbytky a je tak doslova skutečnou zříceninou. Zbytky zdí a povalených kusů kamenů svědčí o velké plošné rozloze hradu orientovaného na ostrohu od severozápadu k jihovýchodu. V dolní (severní) části (v místě dnešního kolejiště a za ním) bylo opevněné podhradí – sídliště zvané Odranec. Přístup do tohoto podhradí byl střežen velkou věží, jejíž velké torzo dosud stojí v těsné blízkosti kolejiště. Kolmo ke kolejím se v tomto místě nacházejí v příkrém svahu zbytky zdi (stejně tak u kolejí asi 300 m odtud proti proudu řeky).
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI. (str.101), Východní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka, Nakl. Svoboda, Praha, 1989; a Čas hradů v Čechách, díl 2. (str. 76),spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P. 1998, Praha;
kulturni-pamatka_-----kopie.jpg
znak-panu-z-dube_benesovicu-web.jpg

 

páni z Dubé
(Benešovici)

 

 

foto (c) t. kordač