Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křepenice_tvrz

Cestou k zřícenině hradu Ostromeč jsem potkal tvrz Jakuba Krčína z Jelčan. První zmínka o vsi pochází z 13. století. V r. 1322 daroval Křepenice král Jan Lucemburský Heřmanovi z Miličína, později se i s Miličínem staly majetkem Rožmberků. Po r. 1352 byly připojeny k rožmberským Sedlčanům. V r. 1580 prodal Vilém z Rožmberka Sedlčany i s Křepenicemi rožmberskému regentovi Jakubu Krčínovi z Jelčan, proslulému pokračovateli budování jihočeských rybníků (Štěpánek Netolický byl zakladatelem rybníkářské tradice).
Jakub Krčín na úhradu trhové ceny Křepenic postoupil Vilémovi z Rožmberka svou tvrz Leptáč u Netolic. V Křepenicích si počátkem 80. let 16. století vybudoval honosnou renesanční vodní tvrz, kterou pyšně nazval Novým hrádkem Krčínovem nad Křepenicí. Hlavní budova tvrze byla postavena na okraji vsi v obdélníkovém prostoru, ohrazeném zdí se čtyřmi „baštami“ v rozích; bašty měly renesanční štíty. Do tvrze byl přístup jako dnes, nejprve po dlouhém kamenném mostě (přes záplavové loukym kam v případě potřeby bylo možno napustit vodu z přilehlého rybníka Návesníka) k první bráně u levé bašty. Za zadní branou byl poplužní dvůr. Obytná věžovitá stavba čtvercového půdorysu má dnes dvě podlaží. Dle urbáře z r. 1637 měla tato budova 24 místností.
Podle zvláštní smlouvy uzavřené brzy po koupi měl statek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilémovi z Rožmberka. Když pak Krčín na začátku r. 1604 zemřel, byly Sedlčany i s Křepenicemi a příslušenstvím předány Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, kterému Vilémův dědic Petr Vok Křepenice prodal.
Později byl statek připojen přímo k panství Vysoký Chlumec. Horní část obytné budovy byla upravena jako sýpka, čímž byl objekt vážně poškozován. Dnes je tvrz pěkně rekonstruována.

Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 2, spoluautorů Dr. Františky Vrbenské, Dr. Ludmily Koubové a Milana Myslivečka, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1998, Praha;

foto (c) t.kordač