Jdi na obsah Jdi na menu
 


Litomyšl, zámek

V období raného středověku zde stával pomezní hrad rozsáhlé državy Slavníkovců. Hrad po vyvraždění Slavníkovců přešel na knížata z rodu Přemyslova. Asi v polovině 12. stol. sem král Vladislav přivedl Řád premonstrátů, který zde založil rozsáhlý klášterní komplex. Ten se za vlády Karla IV. Lucemburského stal základem pro vyhlášení biskupství pro východní Čechy a severozápadní Moravu se sídlim v Litomyšli.

Klášterní a později biskupské budovy zničilo husitské hnutí, které Litomyšl dobylo a dosadilo sem své hejtmany. Posledním z nich byl i Vilém Kostka z Postupic. Ten se přiklonil na stranu krále Zikmunda a 1436 obdržel panství Litomyšl do dědičné zástavy. Až roku 1547 bylo panství i s 50 obcemi zabaveno Bohušovi III. Kostkovi z Postupic pro odboj proti Ferdinandovi I.. Následně panství pak zastavovala královská komora oblíbeným šlechticům. Roku 1567 se držby ujímá Vratislav z Pernštejna (po předchozí držbě svým bratrem Jaroslavem z P.) a zahajuje zde výstavbu ojedinělého paláce – zámku, zejména jako dostatečně reprezentativní sídlo pro sebe a svou ženu Marii Manrique de Lara y Mendoza (z větve rodu Mendoza – markýzů de Caňete). Pernštejnové drželi toto panství až do 1646 – Frebonie z Pernštejna. Poté následovali Trautmannsdorfové, kteří zámek a panství drželi až do konce 18. století. Následovali Valdštejn – Vartemberkové a po nich Thurn-Taxisové – ti až do roku 1945.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka, Nakl. Svoboda, Praha, 1989.

foto (c) t.kordač, 2018