Jdi na obsah Jdi na menu
 

Svojšice, tvrz

 

Jižním směrem od Přelouče v obci stejného jména stojí velmi zachovalá a místními pravděpodobně opečovávaná zřícenina tvrze Svojšice.
Ves je prvně uváděna v polovině 13. století. Roku 1365 je ves zmiňována jako sídlo a majetek vladyky Mikeše ze Svojšic (již pravděpodobně sídlil na tvrzi). Počátkem 15. stol. drží Svojšice Kateřina Anna ze Svojšic, vdova po Heřmanovi z Mrdic a na Heřmanově Městci. V této době je dle pramenů poprvé doložena v listině i tvrz ve Svojšicích.
V první polovině 15. století získává sňatkem tvrz Jiří Gersdorf (také Gerštorf) z Gersdorfu. V jeho rodu je tvrz až do roku 1623, kdy byly veškeré statky Štěpánovi z Gersdorfu zabaveny pro účast na stavovském povstání a poté se dostala tvrz s obcí do majetku hrabat Thun-Hohenstein. Po 30leté válce, kdy byla vypálena Švédy, nebyla tvrz již obývána. Rodu Thun – Hohenstein patřila tvrz až do roku 1945.
S tvrzí je spojována pověst o návštěvě důstojníka v 17. století, který údajně vyzvedl ze zdí tvrze poklad „svých předků Gerštorfů“.
Před tvrzí je pomník Julie Havlíčkové, rozené Sýkorové, která je místní rodačkou a byla manželkou Karla Havlíčka Borovského.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka, Nakl. Svoboda, Praha, 1989, a Čas hradů v Čechách, díl 3, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1996, Praha;
 
Kámen / Skála, na kterých hrad stojí:   silně metamorfované horniny (svory, ruly
                                                               amfibolity, granulity, erlany, migmatity,
                                                               krystalické vápence).
 
Hrady Čech a Moravy - z čeho jsou a na čem stojí, Zd. Kukal, Barb. Dudíková Schulmannová, Jar. Valečka, Vl. Čechová, Karel Pošmourný, Vyd. Grada Publishing, a.s., L.P. 2010, Praha
 
foto © t.kordač