Jdi na obsah Jdi na menu
 

Krakovec

Hrad stojí ve stejnojmenné obci jihozápadně od Rakovníka. Dříve zde byla zalesněná a neobydlená oblast nazývána „Krakovec“, která patřila do vlastnictví držitelů obce Krakov. V letech 1363 – 1376 se zeman Jan Falcký, který držel tvrz v Krakově, psával i „z Krakovce“.
V roce 1381 se majitelem vsi Krakova a údolí Krakovec stal zeman Jíra z Roztok, který měl v Roztokách pod Křivoklátem rodný dvorec. Krakov a Krakovec obdržel Jíra z Roztok od krále Václava IV. jako manství za služby již jeho otci Karlu IV. Jíra se stal velkým oblíbencem Václava IV. a ve velmi krátké době dosáhl postavení na jeho dvoře, které nemělo ani v tehdejší době srovnání. Od 1380 je purkrabím na Křivoklátě a současně nejvyšším lovčím, 1382 se stává vedoucím královské stavební hutě, 1384 královský podkomoří, r. 1386 je povýšen do rytířského stavu (s potvrzením znaku – na stříbrném štítu černá vrána a v klenotu na přilbě hermelín). Jíra měl rovněž od 1386 dědičné právo lovu v křivoklátských lesích a právo těžby dříví. V letech 1393 – 1400 byl nejvyšším hofmistrem královny Žofie (Bavorské), od 1399 byl ještě i purkrabím na Karlštejně a od tohoto roku byl rovněž osvobozen od všech berní a byl i vyňat z pravomoci všech soudů (podléhal tedy jen králi; pozn. tk).
Hrad je na ostrohu orientovaném severojižním směrem. Jíra při stavbě jen nechal v severní části přetnout ostroh příkopem, přes který byl vztyčen most. Hrad vznikl ve velmi krátké době asi tří let. Nejhonosnější částí stavby byla kaple s arkýřem „vytaženým“ mimo půdorys hradu. Tento arkýř vytvářel v kapli presbytář.
R. 1410 prodal Jíra hrad rytíři Jindřichovi Leflovi z Lažan, který byl přívržencem reformního hnutí v církvi. Po 15. červenci 1414 zde na hradě prodléval Jan Hus před svým odchodem do Kostnice dne 11. října 1414. Jindřich Lefl z Lažan se po smrti Husa distancoval od revolučního hnutí a stal se přívržencem katolické strany.
Roku 1445 se majitelem hradu a panství stal Albrecht z Kolovrat, který tak zakládá větev Krakovských z Kolovrat. V roce 1548 Krakovští z Kolovrat prodali hrad a panství Lobkovicům. Později se již majitelé často střídají.

Prof. Tomáš Durdík o hradu píše: „Krakovec dospěl až na samou hranici … při omezování obranné složky hradu. Stojí tím na přechodu k mladším zámkům, k nímž by … vývoj dospěl, kdyby nebyl přerván výbuchem husitské revoluce. … věž přestává být klíčovou obrannou stavbou, … Krakovec představuje vrchol elegantního reprezentativního bydlení, jaké vůbec mohl poskytnout středověký hrad, aby ještě hradem zůstal…“
 

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 1, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;


Kámen / Skála, na které hrad stojí:      proterozoické sedimenty, droby, prachovce, jílové břidlice.

Hrady Čech a Moravy - z čeho jsou a na čem stojí, Zd. Kukal, Barb. Dudíková Schulmannová, Jar. Valečka, Vl. Čechová, Karel Pošmourný, Vyd. Grada Publishing, a.s., L.P. 2010, Praha

foto (c) t. kordač