Jdi na obsah Jdi na menu
 

Manětín, zámek

Manětínsko původně patřilo vládnoucímu rodu Přemyslovců jako jejich knížecí majetek. Král Vladislav II. ho však roku 1169 postoupil Johanitům (křížovníkům sv. Jana Jeruzalémského). Vláda Johanitů zde skončila zřejmě před rokem 1420, kdy zdejší panství udělil král Zikmund Lucemburský do zástavy Bohuslavovi ze Švamberka.
Roku 1483 vykoupil zástavu od Johanitů potomek Bohuslava ze Švamberka Bohuslav mladší ze Švamberka za 9024 kop grošů českých a připojil Manětínské panství ke Švamberku (Krasíkovu). Švamberkové drželi Manětín až do 1544, kdy ho Jindřich ze Švamberka prodal Volfovi Krajířovi z Krajku. Ten však byl nucen pro účast na prvním odboji proti Habsburkům roku 1547 panství předat. Císař Ferdinand I. pak panství prodal 1548 za 16tis. kop grošů míšeňských Jeronýmovi Šlikovi z Holýše a na Rabštejně. Koncem 16. stol získal panství Manětín a 4 vsi Jeroným Hrobčický z Hrobčic. Ten dal na místě staré tvrze vystavět renesanční zámek.
Později získali Manětín Lažanští z Bukové. Velkou přestavbu po požáru v 1712 vedl Václav Josef Lažanský, který pozval k přestavbě architekta J.B. Santiniho. Václav Josef Lažanský však již v r. 1715 zemřel a dostavbu řídila jeho manželka Marie Gabriela Černínová z Chudenic (znak na vstupem do zámku). Ta se později stala abatyší Ústavu šlechtičen na Novém Městě pražském v Praze.
 
Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985;
 
foto (c) t.kordač, 2017