Jdi na obsah Jdi na menu
 

Radeč/Mitrvald/Hrad na Radči

Torzo hradu na vrchu Radeč bylo dříve mylně některými prameny označováno za hrad Mitrvald, který stával nedaleko Plzně. Prof. Durdík však ve své encyklopedii z r. 1999 uvádí na tomto místě stavbu jako Hrad na Radči. Jiné prameny pak zvou tento hrad jen jako Radeč1).
Z tohoto místa, ač se tak mohlo zdát, nepochází stará česká vladycká rodina Radeckých z Radče (erbu rýče), která později povýšila do panského a hraběcího stavu (maršál Radecký z Radče/Radetzky von Radetz). Ta sídlila na tvrzi Radeč (dnes nese název Obora a je částí obce Chomutice) severně od Nového Bydžova.
Hrad na Radči stával na vrcholu hory Radeč necelý 1 kilometr od fotbalového hřiště obce Lhota pod Radčem, nedaleko Zbiroha a jeho slavného hradu i obce Kařez.
V severovýchodní části skaliska stála pravděpodobně věž (snad zděná s dřevěnou nástavbou). Na západní straně byl prostor hradu chráněn příkopem. Předhradí bylo nejspíše opevněno palisádou.
Nejstarší zpráva o hradu Radeč je z toku 1343, kdy je zde připomínán Oldřich z Litic (z Mitrvaldu).  Po něm toto zboží zdědil Rous z Litic, který je uváděn k roku 1360 jako patron kostela ve Lhotě pod Radčem. Po Rousovi z Litic je jako majitel hradu uváděn Rynart z Volduch (příznivec dominikánského kláštera v Plzni). Roku 1371 je již jako majitel uváděn Albert z Kolovrat, který si k obraně hradu organizoval many – jizdní střelce. V letech 1409 – 1423 držel hrad Petr z Oseka (sídlil ovšem na Hoholově). Následně hrad Radeč nejspíše pustl a připadl k panství Zbiroh.
 
Zpracováno s užitím Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy (str. 2861)), kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;
 
 

Kámen / Skála, na které hrad stál:      křemence, křemenné pískovce
                                                          (jedny z nejtvrdších hornin)

Hrady Čech a Moravy - z čeho jsou a na čem stojí, Zd. Kukal, Barb. Dudíková Schulmannová, Jar. Valečka, Vl. Čechová, Karel Pošmourný, Vyd. Grada Publishing, a.s., L.P. 2010, Praha

 

        z Litic

l_z-litic-web.jpg

 

 

 

 

 

foto (c) t.kordač, 2016