Jdi na obsah Jdi na menu
 

Roupov

Hrad stojí (sice jen jako zřícenina) ve stejnojmenné obci jihozápadně od Přeštic v okrese Plzeň jih. Obec je v listinách připomínána již roku 1250. Ale až roku 1388 je zde jako vlastník uváděn jistý Něpr z Roupova (družiník a hofmistr arcibiskupa Jana z Jenštejna). Ten na původním místě svého sídla dal vystavět kamenný hrad. Stavba hradu byla dokončena pravděpodobně až před rokem 1395, přesto A. Sedláček o něm píše „Roupov jest prastarý veliký hrad…“. Areál hradu je stejně jako vrch, na kterém zřícenina stojí, orientován od severozápadu k jihovýchodu.
Rytíři z Roupova měli dle Paprockého v erbu „černý kůl na stříbrném štítu“. Po povýšení do panského stavu byl „kůl překryt zlatou orlicí s červenou zbrojí“.
V době husitství držel hrad Jan I. z Roupova (syn Purkarta z Roupova +1412 a vnuk Něprův) a dobře lavíroval mezi katolickou a husitskou stranou. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným přívržencem krále Jiřího z Poděbrad a pak i Vladislava Jagellonského. A zasloužil se o to, že byl rod okolo r. 1500 povýšen do panského stavu. Jeho potomci založili dvě větve rodu z Roupova, z nichž jedna byla katolická a držela i Roupov, druhá se přiklonila ke kalichu (z té pocházel majitel severočeských Žitenic Vilém Václav z Roupova – prezident direktoria za povstání v roce 1618). Počátkem 17. stol došlo k velké přestavbě hradu, ale Roupovští se jí natolik zadlužili, že museli hrad i s panstvím prodat. Panství se tak dostalo do rodu Janovských z Klenové, kteří hrad drželi asi 100 let. Od počátku 18. stol. byl vlastníkem rod z Hauben a následně byl Roupov připojen k panství Červené Poříčí a jako samostatný statek zanikl.
 
Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;

roupovsti-z-roupova_rytiri-pred-r-1500.jpg

 
rytíři z Roupova
(před povýšením do panského stavu)

 

 

foto (c) t. kordač