Jdi na obsah Jdi na menu
 

Seeberg / Ostroh, hrad

Hrad Seeberg/Ostroh stojí dodnes na ostrohu ve stejnojmenné obci asi 4 km sz od Františkových Lázní. Má velmi zdařile restaurované předhradí s hospodářskými budovami a obydlími pro poddané sloužící na hradě. Ze tří stran byl hrad chráněn hlubokým srázem do údolí Slatinného potoka. Z východu míval vyhloubený příkop, přes který padací most umožňoval přístup do předhradí.
Hrad byl založen pravděpodobně již ve druhé polovině 12. století a byl tedy z nejstarších na Chebsku. Jednalo se o tzv. ministeriální hrad, tedy opevněné sídlo ministeriálů.

Ministeriálové (ministeriales, servientes) byli nesvobodní služebníci (později se z nich stávala nižší šlechta, tedy svobodní vasalové), kteří byli pověřováni svými (lenními) pány (vrchností - kláštery) k plnění úkolů správních, vojenských a hospodářských. Ministeriálové jako institut vznikali na přelomu 10. a 11. století v prostředí říšské církve. Ministeriální vrstva byla charakteristická pro území středověké Říše - tedy především prostoru německých zemí a částečně i na území dnešní Itálie. V prostoru českých zemí je tento pojem znám pouze na území Chebska, které patřilo České koruně jako zástava (asi od 1322) a bylo ho tedy možné počítat do svazku českých zemí. Ochrana a správa neustále rostoucího církevního majetku byly hlavními úkoly prvních ministeriálů. Církevní ministeriálové se zdají být předlohou pro ministeriály královské v době vlády Konráda II. Sálského (1024–1039). Role a úkoly, které ministeriálové měli, se téměř nelišily od jejich kolegů v církevních službách. Jednalo se především o správu (královského) zboží a statků a bývali pověřováni i výkonem nižšího soudnictví.
 
Jan Lucemburský obdržel celé Chebsko jako zástavu za podporu Ludvíka Bavora při volbě císaře. Tato zástava nebyla vyplacena, a proto bylo toto území trvale připojeno jako léno k České koruně, kdy za Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. bylo respektováno právo města Chebu dosazovat na hrad svého správce. Až císař Zikmund tuto zvyklost porušil, když hrad spolu s mnoha panstvími zastavil tehdejšímu královskému kancléři Kašparu Šlikovi. Ti prodali hrad svým příbuzným – chebským patriciům Junckerům. Po nich hrad zdědili zpět Šlikové (z Faknova, tj. Sokolova) a roku 1497 jej získali bratři Konrád a Jošt z Najperku (Neubergu), jejichž rod držel hrad do konce 16. století. Následně se pak již střídali opět správci dosazovaní městem Chebem.

Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha; k „ministeriálům“ proveden stručný výtah dle Wikipédie.
 
Šlikové                  z Najperku / Neubergu

slikove-web.jpg

                n_z-neubergu_najperku.jpg








foto (c) t.kordač 2015