cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

(také Nový Hrádek či Neuhäusl)

Hrad vybudoval po roce 1358 markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským.

Jedná se o jeden z mála českých ganerbenburgů, tj. dvojhradů. Komplex zříceniny se skládá ze dvou hradů - staršího zadního či západního hradu a mladšího předního či východního hradu. Západní hrad je typově tzv. plášťovým hradem oválného půdorysu (podobně třeba Břecštejn/Silberštejn u Trutnova). Východní hrad byl chráněn baštou trojúhelníkového půdorysu.

Koncem 14. stol. získal hrad další Lucemburk – Jošt. Ten ho však již 1403 prodává místnímu šlechtici Přečkovi/Přechovi z Kojetic. Následně se majitelé střídají. Až roku 1548 hrad drží Volf Krajíř z Krajku, pak kolem r. 1600 Ditrichštejnové. Posledně jmenovaní hrad prodali spolu s příslušejícím panstvím (hrad Šenkenberk, Šatov, Štítary, Milíčovice a Břečkov) za 60tis. zl. moravských panu Berkovi z Dubé a z Lipé – později moravským hejtmanem. V roce 1618 získal hrad Volf Dětřich z Althanu, který ho připojil k panství Vranov (Vranov nad Dyjí). V roce 1645 byl dobyt a poničen Švédy.

V 18. století byl Přední hrad po úpravě využíván jako lovecký zámeček a byt myslivce. Zadní hrad nebyl obyvatelně obnoven.

Hrad se nachází v 1. zóně Národního parku Podyjí a je přístupný pouze pěším a cyklistům značenými cestami od Lukova či Podmolí. Vstupné 100,- Kč (srpen 2019; levnější než na hradě Kaja v Dolních Rakousích).

Konečně níže citovaný pramen – Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava, str. 178/179 chybně uvádí, že se „na strmém ostrohu dochovaly jen nepatrné zbytky valu a zdiva“. Snad to bylo uvedeno z důvodů politických, neboť hrad se nacházel v přísně střeženém pohraničním území na samotném břehu hraniční řeky Dyje. Od roku 1948 nebyl pro běžného návštěvníka přístupný po dobu celých 40 let. Jak je dnes obnoven a co se z něho zachovalo lze posoudit z fotografií.

Zpracováno s použitím Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava, kolektiv autorů pod vedením univ. prof. dr. Ladislava Hosáka, DrSc., a dr. Metoděje Zemka, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1981.

    Krajířové z Krajku           Ditrichsteinové                       z Althanu

foto (c) t.kordač, 2019